Takhle to vypadalo okolo chaty po vydatné noční sněhové vánici. 

V pátek 13 (ledna 2012) se nám narodilo jehňátko. Hrdou matkou je Kráva Betyna. Ovečce, nebo taky beránkovi (pohlaví jsme zatím nezjišťovali) jsme dali jméno Iva - to si naše správcová zaslouží za všechno to utrpění v období útěků našeho stádečka.

 

Od pondělí tj. 5.12. nám začalo nádherně chumelit. Včera jsme svezli auto do Pece a vyjeli zcela nově opravenou rolbičkou. Doufáme, že nám sníh vydrží především kvůli Vám, kteří se k nám chystají v nejbližší době. Těšíme se na všechny naše skalní klienty i na ty co k nám letos jedou poprvé.

Rozhodli jsme se rozšířit naše podnikání a nabídnout široké veřejnosti ochutnávku z našeho kuchařského umění. Bufet, nebo spíše bufíček nám pomohli postavit naši kamarádi, kteří s námi holdují stejné sportovní vášni a to motocyklové (více na webu www.vervaracing.cz ). Toto malé dřevěné staveníčko vyvolalo nostalgické vzpomínky svým umístěním na dědečka mého muže, který provozoval velmi úspěšně restauraci Na Špici v Ústí nad Orlicí. Doufáme, že i u nás se kolem jdoucí, nebo jedoucí  rádi zastaví, jako tomu bylo o pana Černíka.

 

Rádi bychom se tímto s Vámi podělili o naší premiérovou zabijačku, která se nad očekávání vydařila. Pojali jsme to se vším všudy - mozeček s vajíčky, ovárek, jitrničky, jelítka, tlačenka, prejt, kroupy, prdelačka, zabijačkový guláš a nechyběly ani sladké dobroty jako moravské koláče, vdolky, drobné cukrovíčko a dva úžasné dorty. Děkujeme našemu již osvědčenému, milému a šikovnému řezníku Václavovi za skvělé výrobky a těšíme se na příští rok, kdy tuto velmi povedenou akcičku zopakujeme.

 

Dnes 4.10.2011 k nám přijel řezník z Vrchlabí a zabil tři berany.

Je pravda, že posledních čtrnáct dnů byli malinko zdrhací - tu jsme je našli u Purkyně, tu u Protěže a byli natolik zvídaví, že došli až k chatě Muldě hezky okolo Husovky po silnici. Iva - děvče, které správcuje na Dimrovce nám jednoho dne brzy z rána volala, to jsme se právě nenacházeli v Peci:"To nejsou ovce, ale běhny".

Naše ovčí stádečko začalo být raritou údolí. Každou chvíli nám někdo volal kde se právě pasou. Škoda, že nevlastníme koně z Libora by byl zdatný kovboj, to víte několikrát denně zahánět stádečko, to Vám honáka zdokonalí. Největší radost z těchto akciček měli Lun a Alf (irský setr a bordík).

Libor beranům už dlouho sliboval pomstu za neposlušnost, ale tohle asi nečekali. Mně bylo trochu smutno, přece to byli živí tvorové, ale řezník nelenil a uklidnil mě, že to byly výstavní kusy s nádherným masem.  

Teď už se v ohradě pase jenom Kráva Betyna a Alfína. Dneska ráno jim naši polští přátelé postavili salaš a kluci ji během týdne pobijí dřevem a já Vám ji ráda nafotím.  Má nám letos brzy nachumelit, tak snad zimu přežijí ve zdraví a vypadá to, že ještě do Silvestra stihneme nějaká jehňátka.

Už se těšíme na další tvrdohlavé beránky.

Horské louky jsou posekány a my jsme koupili ovečkám pár balíků voňavého sena přímo z Krakonošovy zahrádky. Při skládání, nebo spíše při koulení balíků jsme si užili spoustu legrace.

Na Jindřichově domě jsme vybudovali dětské hřiště, vyladili koloběžky, nakoupili hračky na písek a už se těšíme na naše malé klienty. Nejen pro rodiče jsme připravili relaxační lehátka, kde si mohou přečíst denní tisk, hezkou knihu z naší knihovny nebo jen tak relaxovat a nechat se námi rozmazlovat. 

V den, kdy jsme hřiště budovali, byli u nás ubytovaní manželé Horníčkovi s dětmi Adélkou a Jakubem, obě děti byly velmi roztomilé, protože nedočkavě čekaly, kdy to bude hotové, aby si mohly hřiště vyzkoušet. Když jsme viděli, jak si užívají všechno co sestava nabízí, měli jsme z toho upřímnou radost a hned jsme to vše zdokumentovali. Děkujeme Jakubovi a Adélce za trpělivost při fotografování.

Hledala jsem bordíka, až jsem ho našla, vlastně jenom půlku.

Ovečkám to u nás opravdu prospívá, mají velká břicha a jsou viditelně v dobré náladě. Libor je chodí několikrát denně přepočítávat. Kráva Betyna dostala zvonek na krk a tak ji slyšíme cinkat přes celé údolí.  

2. června 2011 jsme přivezli 2 ovečky a 3 beránky. Chovat ovečky byl jeden ze snů mého muže. Přeji nám všem, aby mu nadšení vydrželo, chov se rozšiřoval a naši skalní příznivci si to vše užívali s námi.

Můj starší bratr Jiří, který se účastnil převozu oveček a následně také jejich odchytu, protože po převozu byly tak vyděšené, že utíkaly i přes elektrické zábrany, navrhoval  pojmenovat je jako sekačky na trávu např. Husqvarna, Bosch, Skil atd. Vtipné, ale neprošlo to. Ovečky jsme zatím pojmenovali Alfína (Alfína podle našeho bordíka Alfa - co je máme, zdokonalil se ve špionáži a agent 007 je proti němu slabý odvar) a Kráva Betyna (Kráva, protože ji Jirka nemohl chytit a Betyna protože to není žádná kráva, ale ovce). Beránci zatím jména nemají, bojíme se je pojmenovat, protože dva z nich půjdou na podzim na rožeň.