Rok 2015

Na chatě se stále buduje. V tomto roce byla ukončena stavba garáže a technického zázemí. Máme část nové kanalizace a na jaře roku 2016 nás čekají terenní úpravy. Rádi bychom zrealizovali stavbu sportovní plochy, dětského hřiště, venkovního posezení a v neposlední řadě i stání pro auta.

Letní sezóna nám skončila.

Děkujeme všem co k nám letos přijeli i za mimořádných stavebních podmínek a těšíme se, že příští rok už si zahrajete u nás i nohejbal a volejbal.

 

Haima zima 2014

HAIMA CZ, o.s. je občanské sdružení, které na bázi dobrovolnosti sdružuje občany bez rozdílu věku, národnosti, víry či profese k aktivní pomoci dětem s onemocněním krvetvorby a dětem s onkologickým onemocněním, léčeným na Klinice dětské hematologie a onkologie FN Motol v Praze.

http://www.haima.cz/

Q1178144aQ1219593

 J kronika zimního tábora 2014 J

 Příjezd ….. přijeli jsme na chatu Jindřichův dům v 14:15. Všichni byli nadšeni že už jsme tady. Nejdříve jsme si vybalili a pak jsme si všichni prohlídli chatu. Večer jsme byli v herně a seznamovali jsme se. Rozdělili jsme se do rodin, jsou tři rodiny Kučerovi, Sinkulovi a Kabátovi. Každá rodina má 5 dětí. J

1. DEN Ráno jsme vstali všichni z úsměvem a šli jsme na snídani, k snídani byl švédský stůl. Potom jsme se koukali na film Já padouch. Když to skončilo všichni se hrozně smáli. Potom jsme hráli stolní hry. Když jsme dohráli už byl oběd, k obědu byla nudlová polévka a po obědě jsme měli hodinu polední klid.Odpoledne jsme byli na dvou a půl hodinové procházce, byli jsme na Kolínské boudě, kde jsme si dali teplý napoj. Někdo si dal čaj, ale většina si dala čokoládu. J Večer měla program rodina Kučerova.

2. DEN Po výborné snídani jsme šli na procházku nebo na lyže, podle toho kdo jak chtěl. Když jsme snědli oběd, měli jsme odpolední klid. Když si všichni dostatečně odpočinuli, mohli jsme si vybrat jestli půjdem opět na lyže nebo na procházku. Na lyže šli pouze tři děti a dva vedoucí. Když jsme přišli, čekala na nás výborná svačina. Po večeři nám vedoucí oznámili, že bude……….. DISKOTÉKA!!!! Všem malým klukům se to líbilo. Po diskotéce všichni padli unavení do postýlek.

3. DEN Opět jsme měli výbornou snídani. Jenže to celé pokazil déšť a proto jsme dopoledne navlíkali korálky, hráli stolní hry anebo hráli turnaj v ping-pongu. Když se vše dohrálo i dodělalo, už byl oběd. Po obědě jsme měli polední klid. Na odpoledne byl původní program dojít až na rozhlednu na Hnědém vrchu. Bylo sychravo a někdo měl mokro v botech, tak jsme se rozdělili na dvě skupiny, na ty co půjdou zpátky a na ty co budou pokračovat v cestě. Ti co pokračovali v cestě, nakonec došli na boudu, kde si někdo dal čaj a někdo horkou čokoládu. Když jsme došli zpět, byla už svačina. Po svačině jsme měli volno. Po večeři nám vedoucí řekli že program bude mít rodina Sinkulova.

4. DEN Po snídani nám vedoucí řekli, že se jde na Sněžku. Byl to celodenní výlet a proto nám paní kuchařky připravily svačiny a oběd. Někdo nešel, ale většina šla. K lanovce na Sněžku jsme šli pěšky. Dojeli jsme jen však na Růžovou horu. Dvanáct statečných došlo až na vrchol Sněžky. A potom dostali čepici JIZERSKÁ 50. Mezitím nemocní šli na procházku. Šli kolem chaty LENKA potom přes lanovku Smrk a dále do klidného lesa, kde teklo několik potůčků. Potom se vrátili zpět na chatu. Ostatní scházeli ze Sněžky. Všechny co se vrátili ze Sněžky čekala velká svačina. Po večeři měla program rodina Kabátova.

5. DEN Vedoucí po snídani oznámili, že jdeme do Pece. Šli jsme přes Javor, kde na nás čekala paní, díky které máme levnější permice. Dále jsme pokračovali přes celou Pec. Najednou jsme viděli Bobovou a Opičí dráhu. Potom jsme zašli k Opičí dráze a dostali jsme instrukce co a jak máme dělat. Potom jsme se rozdělili na velký a malý a podle toho jsme šli na dráhu. Když jsme to celé prolezli, kdo chtěl dal jsi horkou čokoládu. Když jsme se vrátili, naobědvali jsme se a měli dlouhý polední klid. Potom jsme opékali buřty. Když jsme je všichni snědli, rozloučila se s námi Terka a odjela domů. Měli jsme večeři a po ní jsme měli Karaoke. Potom jsme lehli do postýlek.

6. DEN Po snídani jsme šli na procházku. Nejdříve jsme se šli vyfotit pro Kaufland a potom jsme došli až na sjezdovku Javor, kde jsme se házeli do sněhu a koulovali se. Když jsme se vrátili čekal na nás výborný, ale opravdu výborný obídek. Měli jsme totiž hranolky s kuřecím masem. Potom jsme měli polední klid do dvou hodin. Odpoledne jsme byli u chaty, kde jsme závodili. Soutěžili jsme v kategorijích mladší holky, mladší kluci, starší holky, starší kluci a vedoucí. Dále následovalo focení na pomě. Potom jsme šli do chaty na výbornou svačinu. K svačině jsme měli banán v čokoládě a vynikající roládu. Do večeře jsme měli volno. K večeři jsme měli knedlíky s masem a se zelím. Po večeři nám vedoucí oznámili, že se budou rozdávat diplomy a bude diskotéka.

7. DEN Ráno když nás Věruška vzbudila i s malými děvčaty oblékli jsme se a šli jsme dolů na snídani. Když se všichni nasnídali šli zpátky do svých pokojů a dobalili si ještě pár věcí. Před jedenáctou jsme odjeli směr PRAHA MOTOL. V autobuse jsme ještě dělali kraviny a užívali jsme si ještě pár chvil spolu. Potom už v půl druhé jsme dojeli k Motolu. Už tam na nás čekali natěšení rodiče, prarodiče, sourozenci nebo tety a strýčkové. Všichni jsme se ještě spolu rozloučili a pomalu jsme odjížděli do svých rodných měst!!!!!!!!! Tak skončil náš další nejlepší tábor!!!!

Psali: Kája Zelenková, Kačka Sýkorová a Terka Blodková

První trasa na skialp od našeho kamaráda Honzy

Trasa č.1 – po stopách k Yettimu
Z Jindřichova domu – modrá značka - nahoru po cestě kolem Husovky, vysílače – zelená značka - a Svornosti k odbočce na Plynovod. OB1 (50°40'38.228"N, 15°42'50.523"E) /pozn. autora: cestu na Svornost lze zkrátit přes údolíčko a po sjezdovce nahoru – ušetřený čas krátíme v bufetu u Klusoně, abychom se nedostali do časového předstihu/
Sjezd na odbočku vpravo těsně za horizontem. OB3 (50°40'19.441"N, 15°42'1.953"E)
Lesní cesta k bivakovací chatce, za ní se dáme vpravo po zásobovací cestě a mírným stoupaním a rovinkou dojdeme až na odbočku na Dvorskou boudu. OB4 (50°41'29.328"N, 15°40'36.871"E) od startu cca 1hodina cesty
Zde cesta přestává být upravená a stoupáme lesem k Dvorské boudě. OB5 (50°42'12.201"N, 15°40'14.420"E) – možné občerstvení
Dále po červené značce k bufetu Na rozcestí /zde je možné v případě nepřízně počasí nebo osudu se buďto opět občerstvit a nebo cestu zkrátit a vrátit se přes Lyščí horu, Lyžařskou boudu a Svornost zpět na Jindřicháč/ my ale pokračujeme směrem na Výrovku OB6 (50°42'56.913"N, 15°40'53.202"E)
Tady nadobro odhazujeme pásy a sjíždíme po zelené značce dolů po upravené cestě až k Richtrovkám. OB7 (50°42'35.805"N, 15°42'1.385"E)
Ty pouze míjíme a pokračujeme dál po cestě po červené značce až k místu, kde červená odbočuje vlevo, my pokračujeme dál dolů po cestě tentokrát už bez turistické značky až do Pece, kde za tenisovým kurtem odbočíme z cesty na louku v pravo OB8(50°41'56.568"N, 15°43'39.592"E) a po ní přímo dolů k potoku pod hotel Nebozízek, kde bývá mostek přes potok. Tady začíná pátrání po Yettim. Tady po cestě podle citu stále směrem do centra Pece, pokud jedete kolem hřiště a pak někomu po zahradě, tak jste na dobré cestě. V momentě kdy dorazíte na silnici podél potoka vedoucí k hlavnímu parkovišti pod Javorem, tak se dejte doprava. Cestou k vlekům po právé straně hledejte brloh Yettiho. OB9 (50°41'32.490"N, 15°43'53.025"E)
U Yettiho dostanete zázrak /čti 12ku plzeň/ a vynikající hambáče z několika druhů zvířat /doporučuju jehněčí variantu z jehňat z Dimrovky/.
Celá cesta je asi 14km a trvá v závislosti na počtu a délce občerstvovacích zastávek, tak od 2,5h max 3,5h. Přikládám výškový profil trati až k Yettimu. Celá trasa se dá jet také v létě na kole.

Podle toho, kolik hambáčů a korbelů jste si u Yettiho dopřáli, se naskýtá několik návratových tras na Jindřicháč. Ortodoxní skialpinisti půjdou směrem dolů do Pece až k přibližovacímu vleku po pravé straně potoka, podél něj stoupákem až na konce vleku, po cestě nahoru, dále po žluté k Javorským boudám, pak po zelené na Pražskou /točí Bernarda/ a pak už jen dolů na Jindřicháč/max 2hod/.
Honza

Ski-alpinisti v akci

Tři kamarádi, skalní příznivci Říček v Orlických horách, se rozhodli uskutečnit výšlap i v Krkonoších. Vyrazili na večerní výpravu - bufet Na Rozcestí, Dvorská boud, Spořitelna a kolem Tetřevek zpátky na Jindřicháč.

Mysleli jsme si, že večer posedíme a pokecáme, ale bohužel se tak nestalo. Na sportovce z Orlických hor padla únava a prostě odpadli. Těšíme se, že přijedou na plánovaný pobyt v březnu.


 
 
 
 

Letošní přírůsky leden 2013

K dnešnímu dni máme tři beránky, dva od Krávy Betyny a jednoho od Ivy. Kluci od Betyny jsou oba hnědí pojmenovali jsme je Milan a Prcek. Prcek to má v životě trochu sloužitější, protože Betyna  si řekla, že tento synek je slabý a dle zákonu přírody ho nepřijala. To však jsme hravě vyřešili, Iva (tentokrát správcová) se Prcka ujala a starala se a starala. Teď už je to čipera fixovaný na člověka, který jej chodí krmit třikrát denně z kojenecké lahve, ale statečně žijící uprostřed stáda.

Beránek od ovečky Ivy je naprostý bělouš jménem Ivan, toho je opravdu kus a je srandovní, protože ta jeho běloba je nepřehlédnutelná. 


 
 
 
 

Otevření stánku Na Špici

K otevření bufetu Na Špici jsme si vybrali slunečný den, a to sobotu 26.1.2013. Podávali se pouze nápoje, ale dnes si zde můžete zakoupit steak, párek v rohlíku, polévku a grilovanou klobásu. Těšíme se, že se u nás zastavíte a nejen, že se občerstvíte, ale také si užijete nádherného výhledu na sjezdovky a Sněžku.


 
 
 
 

Prosinec 2012

Fotky jsou pořízeny dne 16.12.2012, prozatím u nás stále sněží. Těšíme se na všechny naše skalní příznivce a doufáme, že počasí vydrží. Lyžařskou školičku otevíráme 26.12.2012 www.lyzarskaskolavpeci.cz.

Libor a Markéta


 
 
 

Záchranná akce

Všechno začalo tím, že jsme dva dny slyšeli nezvyklé štěkání. Nejdříve jsme si mysleli, že náš bordík vychovává ovečky, protože má v oblibě nepozorovaně vklouznout do ohrady a nahnat je do salaše, ale Alf v tu dobu spokojeně spal ve svém pelechu. Druhý den večer se štěkání ozvalo znovu a tak jsme usoudili, že je na nějaké chalupě čtyřnohý uštěkaný rekreant. Třetí den ráno byl Libor u oveček a uslyšel to štěkání znovu, a to přímo z opuštěné boudy Rozhlasu, myslel si, že se tam nějakým záhadným způsobem dostal pes, a tak se po něm šel podívat jestli mu může nějak pomoci. Místo psa však objevil liščí mládě, které spadlo do osvěžovacího bazénku u sauny Rozhlasu a zahájil záchranou akci. Nejdříve zavolal krnapákům, kteří se ihned přijeli na lišku podívat. Odchyt však byl naplánován až na večer, protože bylo nutné mláděti zajistit přechodný domov v nějaké myslivně. Libor se k bazénku během dne ještě vrátil a zvíře nakrmil a zajistil mu vodu. Lišče bylo ustrašené, ale zachráněné.


Fotka byla pořízena dne 4.7.2011 12:18 pomocí NIKON COOLPIX P7000. Fotka byla pořízena dne 4.7.2011 12:18 pomocí NIKON COOLPIX P7000.
Fotka byla pořízena dne 4.7.2011 12:19 pomocí NIKON COOLPIX P7000. Fotka byla pořízena dne 4.7.2011 12:19 pomocí NIKON COOLPIX P7000.
Fotka byla pořízena dne 4.7.2011 12:20 pomocí NIKON COOLPIX P7000. Fotka byla pořízena dne 4.7.2011 12:20 pomocí NIKON COOLPIX P7000.
Fotka byla pořízena dne 4.7.2011 12:20 pomocí NIKON COOLPIX P7000. Fotka byla pořízena dne 4.7.2011 12:20 pomocí NIKON COOLPIX P7000.

Seno pro ovečky

Vzhledem k tomu, že se stádo rozrostlo a zima je u nás dlouhá, začali jsme křečkovat seno odkud to jde. Došlo i na pana Kácovského, našeho nejbližšího souseda, který nám seno ze svého rozlehlého pozemku věnoval za práci a odvoz. 


Fotka byla pořízena dne 2.7.2011 14:19 pomocí NIKON COOLPIX P7000. Fotka byla pořízena dne 2.7.2011 14:19 pomocí NIKON COOLPIX P7000.
Fotka byla pořízena dne 2.7.2011 14:19 pomocí NIKON COOLPIX P7000. Fotka byla pořízena dne 2.7.2011 14:19 pomocí NIKON COOLPIX P7000.
Fotka byla pořízena dne 2.7.2011 14:20 pomocí NIKON COOLPIX P7000. Fotka byla pořízena dne 2.7.2011 14:20 pomocí NIKON COOLPIX P7000.
Fotka byla pořízena dne 2.7.2011 14:21 pomocí NIKON COOLPIX P7000. Fotka byla pořízena dne 2.7.2011 14:21 pomocí NIKON COOLPIX P7000.

Reportáž převzatá z webu Rodinného centra Routa

Víkendový pobyt 1. – 3. 6. 2012, Jindřichův dům, Pec pod Sněžkou


Navzdory nepříznivým předpovědím nás ve výšce 1100 m.n.m u chaty Jindřichův dům nad Pecí pod Sněžkou přivítalo sluníčko, i když pravda teplo vypadá poněkud jinak. Větru a prudkému stoupání nakonec odolalo 8 rodin o celkem 36 členech.
Hned první večeře byla výborná a naladila nás na příjemný víkend. Ten splnil všechna očekávání. Po první večeři se děti usadily ke Shrekovi a postupně odpadaly do svých postelí, zatímco někteří rodiče se sešli u dobrého pití k povídání a sdílení.
První večer jsme se především představovali.
Sobotní ráno vylákalo jednoho tatínka k heroickému výkonu, když před snídaní mezi šestou a půl devátou ranní poklusem maratonce zdolal Sněžku (jejíž vrchol je od chaty vzdálený 17,5 km). Ostatní účastníci se rozjížděli výrazně pomaleji a po výborné snídani se rozprchli do všech stran na různorodé rodinné výpravy podle chuti a sil rodičů i dětí. Před obědem si pak ještě mladší děti stihly pohrát v herničce, starší děti a rodiče využívali hojně stolního fotbalu a pingpongového stolu. A samozřejmě se při každé příležitosti povídalo. Semleli jsme ledacos – výchovu, úředníky, biologické rodiny našich dětí, nemoci, školu…no prostě všechno z čeho se náhradní rodiče radují a co je trápí. Bylo osvobozující slyšet o zkušenostech ostatních, zjišťovat, že v tom nejsme sami, že ostatní mohou rozumět a rozumí. Děti mezitím budovaly nová přátelství a vztahy. Po odpoledních výletech a večeři čekala děti ještě pohádka v místním mini kině. Většina z rodičů pak před půlnocí spát nešla, povídalo se i ve sprše.
Díky vstřícnosti a úžasnému přístupu majitelů Jindřichova domu jsme si mohli i nedělní dopoledne v Krkonoších vychutnat plnými doušky a balit až po posledním výtečném obědě. Ranní procházku pak zakončil improvizovaný koncertík na akordeon pod širým nebem před chatou.

Po obědě nastal čas se rozloučit. Trošku jsme se poznali, hodně jsme si popovídali, ale mnohé ještě řečeno nebylo. Tak snad příště.

Děkujeme za hezké hodnocení pobytu strávaného na chatě, kterou provozujeme.

Libor a Markéta Dolejšovi


 
 
 
 

Děti z Dašic

Na pět dnů k nám přijeli třeťáci a páťáci ze ZŠ Dašice u Pardubic. Dětem přálo hezké počasí a paní učitelky dbaly na to, aby děti pobyly co nejvíce na horském vzduchu a to nejen při odpoledních procházkách, ale také dopoledne, kdy s nimi rejdily okolo chaty. V úterý si vyslechly povídání o tom, jak to na horách chodí od člena horské služby a byly naprosto fantastické, vydržely poslouchat celé 2 hodiny jako myšky. Dětem ze ZŠ Dašice přejeme mnoho hezkých zážitků z jiných koutů naší vlasti. 


 
 
 
 

Týdenní pobyt dětí z pražské Chuchle

Květnový týden u nás strávili žáci 6 - 8 třídy ZŠ Charlotty Masarykové z Prahy - Chuchle.  Děti za příznivého počasí každý den vycházely s nafasovanými balíčky po 9 hodině a vracely se k večeru. Pod vedením šikovné paní učitelky Šárky Havelkové děti za 5 dnů ušly 115 km. Pokud zvážíme terén a zvolené turistické cíle, jako například Malé jezero, které leží na polské straně, pak to je výkon úctyhodný. Tato mládež  se k nám chystá na lyžařský výcvik, tak se na ně naši istruktoři lyžování těší, protože je jasné, že to nejsou žádné padavky. 


 
 
 
 

Dámy z Ústí

Svoji milou návštěvou nás poctila děvčata z Ústí nad Orlicí, která si k nám přišla aktivně odpočinout. Byla to milá parta, která, když necvičila, tak chodila po horách. Večer  si dokázala dopřát relax formou masáží a sauny. Bylo si také co povídat, a tak se sedělo dlouho do noci.  Bylo mi velkou ctí, když mi tyto dámy navrhly tykání. V září se k nám opět chystají, tak kdo je z Ústí a chce strávit příjemné chvíle cvičením jógy pod vedení Alenky, chůzí po horách a užít si prima víkend, napište mi na e-mail a já již vše zařídím. Na podzim ahoj.


 
 
 
 

Jak jsme ostříhali Krávu Betynu a Alfinu

Bylo potřeba ostříhat Krávu Betynu a Alfínu. V salaši strávily dost dlouhou zimu a taky tak vypadaly - jako dvě poustevnice. Stříhání je chovatelská činnost, která nám byla cizí. Libor povolal mého mladšího brášku, který v tom již nějaké zkušenosti má (stříhá vlastní chov) a především vlastní strojek. Břetík ukázal Liborovi jak na to, a ten s neohrožeností sobě vlastní obě ostříhal. K výstavním kouskům mají obě daleko, ale obdivuji svého muže, že se do všeho vrhá s nadšením. 


 
 
 
 

Krátký pobyt Benjamin klubu

Rodinky s dětmi, které sjednocuje Benjamin klub k nám přijely na květnový prodloužený víkend. Čas strávený u nás věnovaly nejen turistice, kdy navzdory nepříznivé předpovědi počasí byly krásné dny, ale také tvořivosti. Díky nápadům a šikovným rukám vznikaly svícny, korálky, náramky, obrázky a přáníčka.

Více o činnosti Benjamin klubu se dozvíte na jejich webu:  http://benjaminklub.webnode.cz


 
 
 
 

Máme Romanovky

Naše stádečko ovcí jsme rozšířili o nové plemeno. Libor přivezl šest malých romanovek a jednoho 5tiletého berana. Ovečky jsou odlišné od těch, které ve stádu máme.  Jsou černé a mají bílou lysinku na hlavě, ale v dospělosti budou šedivé. Chovatel, od kterého je máme, nás varoval, že jsou to mistryně v útěcích, tak bude opět v údolíčku veselo. Romanovky jsou odolné ovce, které prý mají bezkonkurenčně nejlepší maso. Můj muž se už těší, že se mu stádo začne rozmožovat, bez toho aby musel ovečky nakupovat - vypadá to na vášnivé chovatelství. Ovečky se mají čile k světu a pěkně nám ten hektar trávy spásají. 


 
 
 
 

Retro výstup na Sněžku

V pátek 27.4. 2012  se u nás sešli absolventi vyšší školy, kteří jako každý rok vyrazili na hřebeny, ale tentokrát to pojali stylově, a to v duchu RETRA. Byla to kouzelná skupinka nadšených a veselých osůbek, proto mi to nedá a zveřejňuji pár záběrů a fotodokumentaci, kterou mi zaslal iniciátor této akce. Zdravím všechny a děkuji panu Jelenovi, který mi věnoval plně funkční bambusové hole. Těším se příští rok. Markéta


 
 
 
 
 
 
 
 

Pobyt dětí z Mikešovy školky

Poslední týden v březnu k nám přijely na lyžařský kurz děti z Mikešovy školky z Říčan. Byli to úžasní malí klienti, kteří se všichni během dvou dnů naučili lyžovat na naší cvičné loučce a třetí den již brousili sjezdovku Malé Zahrádky. Během celého jejich pobytu jsme nestačili obdivovat jejich disciplínovanost, chuť k jídlu a veselou náladu. Tento týden jsme si užili v nádherné pohodě a hezké atmosféře, kterou umějí vytvořit pouze malé děti. Těšíme se na případné další návštěvy dětí z Mikešovy školky a přejeme jim hodně zdraví a příjemných zážitků, které jim vedení školky poskytuje.


 
 
 
 
 
 
 
 

Únorové ráno a úklid sněhu okolo chaty

Takhle to vypadalo okolo chaty po vydatné noční sněhové vánici. 


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Přírůstek do stáda

V pátek 13 (ledna 2012) se nám narodilo jehňátko. Hrdou matkou je Kráva Betyna. Ovečce, nebo taky beránkovi (pohlaví jsme zatím nezjišťovali) jsme dali jméno Iva - to si naše správcová zaslouží za všechno to utrpění v období útěků našeho stádečka.

 

Prosinec 2011

8.12.2011 8.12.2011 8.12.2011

Od pondělí tj. 5.12. nám začalo nádherně chumelit. Včera jsme svezli auto do Pece a vyjeli zcela nově opravenou rolbičkou. Doufáme, že nám sníh vydrží především kvůli Vám, kteří se k nám chystají v nejbližší době. Těšíme se na všechny naše skalní klienty i na ty co k nám letos jedou poprvé.

Bufet Na Špici

Rozhodli jsme se rozšířit naše podnikání a nabídnout široké veřejnosti ochutnávku z našeho kuchařského umění. Bufet, nebo spíše bufíček nám pomohli postavit naši kamarádi, kteří s námi holdují stejné sportovní vášni a to motocyklové (více na webu www.vervaracing.cz ). Toto malé dřevěné staveníčko vyvolalo nostalgické vzpomínky svým umístěním na dědečka mého muže, který provozoval velmi úspěšně restauraci Na Špici v Ústí nad Orlicí. Doufáme, že i u nás se kolem jdoucí, nebo jedoucí  rádi zastaví, jako tomu bylo o pana Černíka.

 

Zabijačka

Rádi bychom se tímto s Vámi podělili o naší premiérovou zabijačku, která se nad očekávání vydařila. Pojali jsme to se vším všudy - mozeček s vajíčky, ovárek, jitrničky, jelítka, tlačenka, prejt, kroupy, prdelačka, zabijačkový guláš a nechyběly ani sladké dobroty jako moravské koláče, vdolky, drobné cukrovíčko a dva úžasné dorty. Děkujeme našemu již osvědčenému, milému a šikovnému řezníku Václavovi za skvělé výrobky a těšíme se na příští rok, kdy tuto velmi povedenou akcičku zopakujeme.

 

Salaš pro 2 ovečky

Dnes 4.10.2011 k nám přijel řezník z Vrchlabí a zabil tři berany.

Je pravda, že posledních čtrnáct dnů byli malinko zdrhací - tu jsme je našli u Purkyně, tu u Protěže a byli natolik zvídaví, že došli až k chatě Muldě hezky okolo Husovky po silnici. Iva - děvče, které správcuje na Dimrovce nám jednoho dne brzy z rána volala, to jsme se právě nenacházeli v Peci:"To nejsou ovce, ale běhny".

Naše ovčí stádečko začalo být raritou údolí. Každou chvíli nám někdo volal kde se právě pasou. Škoda, že nevlastníme koně z Libora by byl zdatný kovboj, to víte několikrát denně zahánět stádečko, to Vám honáka zdokonalí. Největší radost z těchto akciček měli Lun a Alf (irský setr a bordík).

Libor beranům už dlouho sliboval pomstu za neposlušnost, ale tohle asi nečekali. Mně bylo trochu smutno, přece to byli živí tvorové, ale řezník nelenil a uklidnil mě, že to byly výstavní kusy s nádherným masem.  

Teď už se v ohradě pase jenom Kráva Betyna a Alfína. Dneska ráno jim naši polští přátelé postavili salaš a kluci ji během týdne pobijí dřevem a já Vám ji ráda nafotím.  Má nám letos brzy nachumelit, tak snad zimu přežijí ve zdraví a vypadá to, že ještě do Silvestra stihneme nějaká jehňátka.

Už se těšíme na další tvrdohlavé beránky.

Zásoby na zimu pro ovečky

Horské louky jsou posekány a my jsme koupili ovečkám pár balíků voňavého sena přímo z Krakonošovy zahrádky. Při skládání, nebo spíše při koulení balíků jsme si užili spoustu legrace.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Dětské hřiště

Na Jindřichově domě jsme vybudovali dětské hřiště, vyladili koloběžky, nakoupili hračky na písek a už se těšíme na naše malé klienty. Nejen pro rodiče jsme připravili relaxační lehátka, kde si mohou přečíst denní tisk, hezkou knihu z naší knihovny nebo jen tak relaxovat a nechat se námi rozmazlovat. 

V den, kdy jsme hřiště budovali, byli u nás ubytovaní manželé Horníčkovi s dětmi Adélkou a Jakubem, obě děti byly velmi roztomilé, protože nedočkavě čekaly, kdy to bude hotové, aby si mohly hřiště vyzkoušet. Když jsme viděli, jak si užívají všechno co sestava nabízí, měli jsme z toho upřímnou radost a hned jsme to vše zdokumentovali. Děkujeme Jakubovi a Adélce za trpělivost při fotografování.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bordík v akci

Hledala jsem bordíka, až jsem ho našla, vlastně jenom půlku.


 
 
 
 

Ovečkám se daří

Ovečkám to u nás opravdu prospívá, mají velká břicha a jsou viditelně v dobré náladě. Libor je chodí několikrát denně přepočítávat. Kráva Betyna dostala zvonek na krk a tak ji slyšíme cinkat přes celé údolí.  


 
 

Chov ovcí

2. června 2011 jsme přivezli 2 ovečky a 3 beránky. Chovat ovečky byl jeden ze snů mého muže. Přeji nám všem, aby mu nadšení vydrželo, chov se rozšiřoval a naši skalní příznivci si to vše užívali s námi.

Naše ovečky

Můj starší bratr Jiří, který se účastnil převozu oveček a následně také jejich odchytu, protože po převozu byly tak vyděšené, že utíkaly i přes elektrické zábrany, navrhoval  pojmenovat je jako sekačky na trávu např. Husqvarna, Bosch, Skil atd. Vtipné, ale neprošlo to. Ovečky jsme zatím pojmenovali Alfína (Alfína podle našeho bordíka Alfa - co je máme, zdokonalil se ve špionáži a agent 007 je proti němu slabý odvar) a Kráva Betyna (Kráva, protože ji Jirka nemohl chytit a Betyna protože to není žádná kráva, ale ovce). Beránci zatím jména nemají, bojíme se je pojmenovat, protože dva z nich půjdou na podzim na rožeň.                       


 
 
Kráva Betyna Kráva Betyna
 
 
 
 
agent 007 agent 007